Jistě každý má alespoň matnou představu o tom, co je to doménové jméno a k čemu slouží. Po technické stránce je doménové jméno jedinečnou adresou, která identifikuje v uživatelsky přívětivé formě konkrétní obsah umístěný na internetu a poskytuje uživatelům informace o tom, jak takový obsah najít.

Nicméně z pohledu práva jsou doménová jména podivnými tvory. Na rozdíl od ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů a dalších práv duševního či průmyslového vlastnictví, neexistuje žádná zvláštní právní kategorie, která by se vztahovala čistě na doménová jména. Důsledkem je, že na doménová jména je třeba aplikovat existující právní kategorie, a sice takové, které nejlépe sedí na jejich povahu.

S ohledem na absentující zvláštní úpravu doménových jmen jsou tato často právně klasifikována jako závazky, které vznikají na základě smlouvy mezi držiteli doménových jmen a jednotlivými registrátory (registrační smlouvy). Na základě takových registračních smluv má každý držitel právo užívat dané doménové jméno, zatímco registrátor je povinen k němu poskytnout držiteli přístup.

Z uvedeného vyplývá, že navazující transakce s doménovými jmény se budou řídit obecnou úpravou závazků a zvláštními ustanoveními registrační smlouvy. Každý převod nebo zrušení doménového jména proto ve své podstatě bude převodem nebo zrušením závazku, který vznikl na základě registrační smlouvy.

Toto je první díl seriálu o doménových sporech. Přečtěte si ostatní díly zde.